Ach, vysoká věž bašty, ale je vidět zdaleka
Píseň
1. Ach, vysoká věž bašty, ach, ale je vidět zdaleka, ; Na jejím vrcholu, ve čtyřech rozích, se sklánějí čtyři snítky rozmarýnu, ; Jedna se sklání na mém rameni, druhá na rameni mého dítěte, ; Skláním svou smutnou hlavu do objímající náruče své růže. ; ; 2. Je večer, pozdě v noci, hodiny odbily devět, ; Tato holčička, ta hnědá holčička, stále nepřichází k přadleně, ; Buď je naštvaná, nebo nemocná, nebo snad nemiluje, ; Takže, drahý andílek, mám od tebe zakázáno. ;