Už bourají louky.
Píseň
1. Louky se už lámou, jho praská, ; Na horní hranici je tvrdá půda, ; Tak tvrdá, že ji ani pluh nemůže otočit, ; Každá dívka, Recece, má své vlastní dítě krásnější. ; ; 2. Pošlu vzkaz, Recece, matce svého milého, ; Nech pro její dceru ušít bílý polštář, ; Bílý polštář s krajkou na okraji, ; Aby z něj mladík, Recece, nevypadl.