Tihamer Fabinyi

* Hisnyóvíz, 7. srpna 1890 – † Boston/USA, 11. června 1953 / právník, ministr, člen Maďarské akademie věd (1940); ; Právnická studia absolvoval na univerzitách v Berlíně, Lipsku, Cambridge a Budapešti (1913). Pracoval jako právní koncipient a poté jako soudce pro tvorbu zákonů v oddělení tvorby zákonů ministerstva spravedlnosti. Byl právním ředitelem společnosti Ganz Danubius Rt. (1921), později si otevřel advokátní kancelář. Od roku 1924 byl soukromým lektorem procesního práva na Univerzitě Pázmány Pétera a od roku 1927 profesorem na Vysoké škole ekonomické. Byl poslancem parlamentu za Kiskundorozsma s programem Strany národní jednoty (1931–1936) a zároveň ministrem obchodu (1. října 1932 – 4. března 1935). Přispěl k rozvoji maďarsko-italských obchodních vztahů, dunajské lodní dopravy, cestovního ruchu a rekreační oblasti Balatonu. Od 6. ledna 1935 do 9. března 1938 byl ministrem financí. ; Po vyhlášení „Győrského programu“ se úřadu ujal Lajos Reményi-Schneller. Během jeho vlády byla obnovena rovnováha státního rozpočtu, země vyrovnala své zahraniční dluhy, byla zrušena finanční kontrola Společnosti národů a dluhy nahromaděné v souvislosti s rozdělením půdy byly znovu regulovány a částečně vyrovnány. V letech 1938 až 1944 byl prezidentem Maďarské generální úvěrové banky. Po německé okupaci (19. března 1944) se usadil nejprve ve Švýcarsku a poté v USA. ; ; Jeho hlavní díla: ; Rozhodčí řízení, 1920, ; Zákon o občanském soudním řádu a právní praxi I-II., 1931; Dědické právo a dědické řízení, 1935.