Zvony zvoní.
Píseň
1. Zvony zvoní, srdce je trháno zármutkem, ; Slyšíme vzlykání a bolestné vzdechy. ; Hořké slzy padají na rakev, ; Poslouchejte nyní její rozloučení. ; ; 2. Větší než všechna bolest, bolest, ; Když matka leží na márách. ; Ze zlomených srdcí se ozývá nářek, ; A ta bolest se nikdy nezahojí. ; ; 3. Pojďte, moji drazí, dovolte mi se rozloučit, ; Než se musím vydat na poslední cestu. ; Dovolte mi požehnat vám laskavými slovy, ; Laskavostí mého milujícího srdce. ; ; 4. Nyní líbám požehnané ruce, ; Které mě dobře vychovaly. ; Má matko, nyní je Bůh s vámi, ; Kéž vám Bůh žehná za vaši laskavost. ; ; 5. Vždycky jste mě tak milovala, ; Jak by se mělo milovat dobré dítě. ; Nikdy nezapomeňte na mou památku, ; Proste Boha o milosrdenství pro mě. ; ; 6. Nyní jsem dokončil své poslední rozloučení, ; Zvon může nyní zvonit, abych se mohl rozplakat. ; Doprovázejte mě naposledy, ; Rozplačte mé chladné tělo. ; ; 7. Pochopte, mé dobré děti, modlete se, ; Abyste mě znovu viděly v nebi. ; Sneste zde tuto ránu, ; Dejte mi útěchu Pána Ježíše. ; ; 8. Mé drahé děti, mluvím k vám, ; Vždy důvěřujte v Pána Boha. ; Pečujte o svou matku. ; Utěšíte ji v jejím zármutku. ; Pak, až i já budu moci dosáhnout Boha, - na melodii verše 3 ; Modlím se za duše vás všech. - na melodii verše 4