Okresní ředitelství Abaúj-Torna

Reprezentativní barokní palác, nacházející se ve východní zdi hlavního náměstí, v bezprostřední blízkosti katedrály sv. Alžběty, byl postaven v oblasti vzniklé spojením několika středověkých parcel Abaújskou župou, respektive pánem Lőrincem Orczym, v roce 1779 podle plánů vídeňského architekta Jánose Langera. Současnou podobu získal po rekonstrukci z let 1887-89, kterou navrhl košický architekt Béla Gerster. Hlavní průčelí osově symetrického domu, postaveného v uzavřené řadě, má sedm os. Balkon haly v 1. patře se rozprostírá nad hlavní branou, která se otevírá uprostřed a je rovněž zdůrazněna mírným rizalitem. Tympanon korunující rizalit zobrazuje tzv. sjednocený erb Abaújsko-tornanské župy, vytesaný z kamene. Dvě sousední župy byly po dlouhou dobu de facto spravovány z Košic, když byla v roce 1881 k Abské (Újvárské) župě právně připojena nejmenší župa království, Torna. Dvorní křídla budovy a východní část otevírající se do ulice Orlia uzavírají dlouhý, obdélníkový, typický košický dvůr, podél kterého vede dvoupatrová „kruhová lávka“ s kovaným zábradlím. ; V horním salónku je vidět freska zobrazující erby okresních měst. Tento sál je smutně pozoruhodný tím, že během druhé světové války zde samozvaní levicoví vůdci Československa, které bylo reformováno v návaznosti na postupující Rudou armádu, přijali 5. dubna 1945 tzv. Košický vládní program. Jeho podstatou bylo znovuobnovení československého státu, který se rozpadl v roce 1938, což chtěli podpořit označením maďarského a německého obyvatelstva za kolektivně viníka, zbavením občanství a práv, úplnou deportací a konfiskací majetku. Na památku tohoto „slavného činu“ se budova nějakou dobu nazývala také Domem Košického vládního programu, ale pamětní deska na fasádě tento den dodnes oznamuje. ; Krásně zrekonstruovaná budova slouží od 70. let 20. století jako muzeum. Zpočátku v ní byla stálá expozice dělnického hnutí. Dnes zde působí Východoslovenská galerie umění, jejíž sbírky a výstavy pocházejí převážně z této části země. Galerie nějakou dobu nesla jméno slavného košického malíře Gyuly Jakobyho.