Vyhlazená rodina majitelů hospody (Ach, jak dlouhá, ach, jak blátivá je cesta)
Píseň
Běda, jak dlouhá, jak blátivá je cesta, ; Jakmile se devět koní vydalo na cestu. ; Devět koní, v půl desáté, se vydalo na cestu, ; Zabočila na dvůr hostinského. ; ; – Hostinský, kéž ti Bůh dá dobrý večer, ; – Kéž Bůh dá pánům štěstí. ; – Kéž bych pánům popřála štěstí, ; Velký nůž bude stále v srdci noci. ; ; – Moje dcero Mari, pojď dolů do sklepa, ; Přines mi půl sklenice vína pro mou sladkou holčičku. ; – Nepotřebuji víno její holčičky, ; V noci stále vidí krev své dcery. ; ; Hostinský vyšel do malé zahrádky, ; Vzhlédla k hvězdné obloze. ; – Ach, můj Bože, jak to jen snesu, ; Nechat tu svého tříletého sirotka. ; ; Zvony zvoní v půl jedenácté, ; Odvádějí hostinského na hřbitov. ; Hostinský a dcera prodavače; tříletý sirotek číhá v záloze.