Velký seminář

Čtyřkřídlá barokní budova palácového typu v uzavřené řadě, stavěná od druhé poloviny 18. století do konce 19. století. Ve 2. patře se nachází cenná kaple sv. Ladislava s barokním oltářem zdobeným obrazem sv. Ladislava. V letech 1877-78 bylo z iniciativy biskupa Ágostona Roskoványiho severovýchodní křídlo semináře přeměněno na diecézní knihovnu podle vzoru Széchenyiho knihovny v Budapešti. Byla otevřena 30. listopadu 1885 s 36 223 svazky a její sbírka nyní čítá 66 000 svazků. Naprostá většina z nich je v latině (35 %), maďarštině (23 %) a němčině (21 %). Knihy byly napsány celkem v 37 jazycích, včetně japonštiny, čínštiny a knih v Braillově písmu. Jejími nejcennějšími exempláři jsou: ; - staré tisky (inkunábule, knihy vytvořené sazbou mezi lety 1450 a 1500), ; - Nejstarší inkunábul z roku 1473, „Anicius Manlius Severinus Boethius: De consolatione philosophiae“ (Útěcha z filozofie), ; - Nejmenší kniha má rozměry 8 x 5,5 cm, vydána v roce 1628, ; - Nejtlustší kniha má 1 569 stran, vydána v roce 1557 (Dějiny polského sejmu), ; - Calepiniho slovník, jeho texty jsou psány v 11 jazycích, vydán v Basileji v roce 1599. ; Na průčelí budovy směřující do náměstí je vidět krásný barokní kamenný portál. Průčelí staršího, východního křídla dostalo na konci 19. století eklektický charakter. U vstupního portálu je také vidět pískovcový reliéfní erb biskupa Roskoványho. Štít jižní neoklasicistní fasády, členěný tribunou, je zdoben biskupským erbem a latinským nápisem.