Vágský dialekt

VÁGSKÝ JAZYK JE HODNOTA, KTEROU JE TŘEBA CHRÁNIT. ; ; Vága se nachází v severovýchodní části Mátyusföldu, na maďarsko-slovenské jazykové hranici. Podle ústního podání mezi obyvateli naši vesnici založily sekelské rybářské rodiny z Háromszéku, které sem uprchly ze Sedmihradska, konkrétně rodiny Nagy, Józsa, Puskás, Forró a Szabó. ; Je dobře známo, že náš charakteristický vágský dialekt prozrazuje nejvíce o našem původu. Toho si všiml i náš bývalý třídní učitel Aladár Juhász v roce 1978, když začínal svou 15letou učitelskou kariéru ve Váze. Muž, který přijel z daleka, byl zvláštní a nerozuměl našemu dialektu. Po prvních měsících byla na zdi naší třídy vyvěšena nástěnka, která velkými písmeny hlásala: „Takhle jste mluvili!“ a pod ní byla slova, která po sobě zanechali naši prarodiče a praprarodiče z Vágy. ; A dobře jsme se u toho zasmáli, protože to pro nás bylo přirozené, a ta další slova jsme si přinesli z domova... ; Sesbíraný materiál byl také vydán v podobě knihy, ve které autor Aladár Juhász napsal o počátcích: ; ,,Vzdělání a kultura nejvíce souvisí s pěstováním mateřského jazyka. A jazyk Vágů mě podnítil k jeho hlubšímu zkoumání. Nemohl jsem dělat nic jiného, protože bez znalosti místního dialektu bych nebyl schopen vykonávat svou každodenní práci ve škole. Pochopit, proč dítě říká a píše „moje taška“, o čem mluví, když zmiňuje „ömêcső, kostrunkó, kohó, sulkó“, co dělá, když ,,kåcskãl, motolog, telëget, lecåpníl“. ; Vágský dialekt zaujímá mezi dialekty zvláštní místo a svou jedinečností, zdánlivě zvláštní strukturou a slovní zásobou přitahuje pozornost lingvistů zpoza hranice.“ ; ; **Pro ochutnávku, ze slovníku nejčastěji používaných dialektů Vága:** ; åbålé = název uzené masné hmoty, ågyusztãl = facka, plácnutí po hlavě, åndung = síla, nálada, åzsåg = hrabla na popel do pece ; båbråncó = marmeláda zředěná vodou, bådårãk = neužitečný, nemotorný, båmbusz = kukačka, bånkå = košík s jedním uchem, bêzdêr = jarní cibulka ; bolog = návštěva, borsó = fazole, bóhå = druh dětské hračky, brënyúkãl = kvákat, brudó = velký, obrovský, brufog = bublat, brukó = ten ; opeřený případ, burgungyi = hovězí steak, bútoríl = klopýtat; càltå = pletený koláč, cigóri = čekanka, cinduló, cillinkó nebo fütyüllő = mužské genitálie, cohajda = stará dáma, cvërgli = špičaté obilí; csãcsó = míchaný nálev, csãl = lži, tsingír = víno ředěné vodou, csirő = hříbě, csóvány = kopřiva; döböny = smaltovaná nádoba na tuk (50 - 100 litrů), dörgöncs = říční okoun, dubincól, dubícmálól = kotrmelce, dúg = hodně mluví, dzúgãl = šťouchá, bije; êbuk = utopí se ve vodě, êlbódúl = ztratí se, élêslãdo = moučná truhla, ênyízi mágãt = zírá; farcacska = copánek, fentő = hrozen, frintorog = risál, firhang = závěs, fosnyå = opěrný trám, főt bor = vařené víno, fürünnyi = koupat se např. ve Váhu; gádor = sloupový okap, (be)gãfól = opilý, gájsz = ropa, gáncå = jáhlová kaše, gángos = hlasitý, sósátyár, (meg van)gégyózva = "nasolený", nemůže najít své místo, gërhó = lidský výkaly, gérírslië = lidský výkaly, gérírslië = ztracený v dovednosti, giglányå = nemotorný, glény = guma, glocå = hrudka v kaši, görböget = začne plakat, grimbló = nemotorný, tutyimutyi, gúzs = zkroucená struna; gyerêkéz = porodit, gyëvír = cejn; håmlãl = chytit, hãtgeréc = páteř, hétutollå = víkend, himpí(é)r = malina, hintő = koření, holotr(u)tkó = jakýkoli malý pták, hölle = kukuřičná slupka, hömbölgő = silniční válec, höröget = vrčet, křičet; Boží chléb = semeno kněze, sýr; héjvirãg = malá rostlina se sametovými listy, judå = pouťové selátko; kácskal = poskakování na jedné noze, kajmó = hák, kākorja-kukusziå = taneční krok, kālãsz = kukuřičný klas, kāmfo = podpěrný strom, kānigli = králík z jeskyně, kānikulãz = šílenství, hebehurgya, kanyhalló = zhýralec = opilec = opilec, kecerkej bag = opilec seno a sláma, kindrusz = černý, kiptãk = prasátko, kisefå = trojnožka na zabíjení prasat, klomontól = kroutit se, kohó = trouba, pec, kómmogat = hlodat, kom = kukuřičný klas, krãzli = ; sklenice na kořalku, krëcsog = pištění, krimli = brány, kúcsos = pletený svatební dort nakreslený na sklenici, kúrentól = kroutit se; lecåpnyíl = pády, lingus = malá nepořádná místnost, lendėk = vikev; madzagos = silná pálinka smíchaná s paprikou, màskårå = 1. kostým, 2. osoba, která chce vyniknout, melleszt = klepe, mihånyå = vážený člen rodiny, mokoló = nemotorný, motóllå = idiot, nemotorný, motolog = ten, kdo se snaží prohrát, motoszkãl = ten, kdo se snaží prohrát, mórvãny = dort z zakysané smetany, muruggyã = hnůjová sláma, musëc = vysoký plevel podobný třásním, musiró = malé prasátko; nágykeskenyő = velký šátek; nyåfcså = uplakaný, kňouravý, nyehó = nemotorný levák, nyëtrêc = bylina používaná na ušní infekce, nyhelőd = hnízdí, nyökli = bezmocný, nyuktícskó = malý, žlutý květ; obërkäz = listovat, ocëtkaleves = polévka ze šťávy z uvařených těstovin, ogërgy(h)ó = beztvarý, ogromånkó = švestka s drobnými semeny, ojó = 1. krčma, 2. blázen, ordung = nepořádek; ömêcső = zvedací síť, övëdző = veslo; pãpo = dědeček, pãpó = kořalka, pãtic = paduc, pàszos = těsný, přiléhavý, pelvãsó = sopa, (ki)pengyãz = malý, piliszőny = plíseň, pintő = dámská košile, montérka, pirosszëm = cejn červenokřídlý, pízsgyëlå = malý, drobný, pokol = jáma hnacího kola lisu na olej, pörős = lis, prëzburs = vepřový sýr, prillå = staromódní dáma, pritykãl = vyděšený, pruszlik = vesta, pukånci = popcorn, punkinådrãg = kalhoty po kolena, tepláky, puruttyå = nechutný, nesnesitelný; råjcóljå = něco vzrušuje, råmpås = nesladký mošt, rékli = halenka se záhyby dole, rëkszëndãl = toulat se, rentyűl = tančit, ropka = toulat se, róstat = toulat se, rőfől = toulat se, rüfke = tulák; (el)såbråkól = zmizet, odejít, såråglå = nosič zavazadel na kole, sifonír = skříň, sindő (sindël) = šindel, sintöllő = setřást, skëró = nový vlašský ořech oddělený od zelené skořápky, skucskó = lstivost, sotisz = druh tance, södrő (sodró) = vichřice, szöprő = vylisovaná slupka z hroznů, sőőrőkóro = scalamadé, strájfarúd = tyč na vozík, subër = dveře; (v přístavbě), subra = velikonoční bič, sulkó = nerozlupaná kukuřičná kukuřice, surmó = bezmocný, gyüge, súscs(ty)í = kukuřičná slupka, sútyël = bouřka; szálól = jíst, szåpulló = dřevěná káď, melídbarsony = druh plevele, syró = okap, skidó = nemotorný, strêkácsól = šplouchání, szuglå = slepá ulička; táfó = tohonya, nemotorný, tálinkó = skleněná čepice, tellëget = mávat, mávat, téncs = snop, hrst, tíståbúzå = pšenice, toklåsz = obilný knír, törökszővőmàrjå = krásná žena, tråszolå, triktriåmpéles = bazfi, triktriåmpnyeles = bazfi, triktriåmpnyeles = bazfi odtrhnout, odříznout, tyükmony = vejce; ubony = šaty; vådbãrsony = plevel, vålåmell = pár, vålóbå = možná, vekerle = malý; zsëcskó = taška, zsemetnye = trosky, zbytky, zsubrik = lakomý, zsundrog = reptání, zsvåkotãl = mytí; ; Podle etnografů je Vága jednou z nejtradičnějších vesnic v Mátyusföldu. Proto si vážíme místních hodnot, vážíme si jich, chráníme je a totéž děláme s naší lahodnou vágskou řečí, protože i ta je součástí naší místní kultury.