Nagymegyerský válečný hřbitov

Hřbitov byl založen na podzim roku 1914 sborem střežícím zajatecký tábor Nagymegyer a tehdejšími maďarskými úřady poté, co město nepovolilo pohřbívání velkého počtu válečných zajatců, kteří zemřeli na infekční nemoci rozšířené v táboře. Původní plocha zajateckého hřbitova byla 1362 m². Samotný hřbitov se skládal ze tří částí. První část je tzv. srbský hřbitov. Dnes z válečného hřbitova zbyla pouze tato část. V letech 1914 až 1918 zde bylo pohřbeno 5464 srbských a černohorských válečných zajatců. 1. listopadu. Druhá a třetí část byly v padesátých letech 20. století zlikvidovány a město na svém území otevřelo ulici. Mezi dvěma světovými válkami věnoval československý stát péči o hřbitov velkou pozornost, který byl registrován jako válečný hřbitov. Po listopadu 1938, kdy se Nagymegyer vrátil do Maďarska, byl hřbitov i nadále vzorně udržován. Bohužel, péče o válečný hřbitov byla po druhé světové válce zanedbána. Po roce 1989 byla v roce 2001 poprvé zahájena jednání mezi Slovenskou republikou a Republikou Srbsko. V důsledku toho 13. října 2008 premiéři obou států podepsali v Bělehradě dohodu o vzájemné péči o vojenské hroby. Výsledkem tohoto procesu bylo, že městská samospráva Nagymegyeru v roce 2003 nechala bývalý válečný hřbitov obnovit. V důsledku rekonstrukčních prací byl souběžně s malou kaplí umístěn kříž, byly vysazeny stromy a dříve zarostlá plocha byla kompletně vyčištěna.