V Kismartosu je mlýn, na kterém melou smutky.
Píseň
1. V Kismartosu je mlýn, melou na něm smutek, czuhajja, ; I já mám smutek, půjdu střílet, czuhajja. ; Na podzim spadla čajová růže, můj milý mě opustil, ; Opustí-li mě jiný, nebudu dlouho truchlit. ; ; 2. V mém sousedství je žena, má krásné kudrnaté vlasy, ; Vítr jí fouká kudrnaté vlasy, přehazuje je z pravého ramene na levé. ; I já jsem byla její dítě, bohužel, ale hodně jsem za ní chodila, ; Ledový déšť stále práská, hladce jí myje kudrnaté vlasy.