Když jsme tady, přátelé už nosí dřevěné boty.
Píseň
1. Přátelé už nosí dřevěné boty, ; Ti, kdo spí se svými partnery, žijí ve svém vlastním světě, ; Hle, já, můj ubohý sirotek, spím sám, ; Kamkoli tápu, nacházím jen jídlo. ; ; 2. Šel jsem daleko, abych se oženil, ačkoli jsem nebyl, ; Má sladká, drahá ženo, tam bys byla ztracená, ; Oženil jsem se se starou pannou a spal jsem s ní, ; Šoupe a šoupe svými pantoflemi, ach, bojím se jí. ; ; 3. Kdyby mě s ní porota, soudce rozvedl, ; Bože chraň, Bože chraň, nebudu s ní žít, ; Kdyby ďábel byl takový, vypadal by jako vozík, ; Čím víc by křičel, tím lépe by ji nesl.