Tibor Szekely, Šekelj

* Székesfehérvár, 14. února 1912 – † Subotica, 20. září 1988 / geografický cestovatel, esperantista, spisovatel ; ; Jeho otec byl veterinář, a proto se s rodinou často stěhoval. Když nastoupil do školy, žil s rodiči ve Nagykikindě ve Vojvodině. Gymnázium však dokončil v Nikšići v Černé Hoře. Vystudoval právo na Záhřebské univerzitě, poté pracoval jako novinář a v roce 1939 cestoval do Argentiny jako korespondent, aby psal o tamních jugoslávských emigrantech. Tohoto úkolu se pravděpodobně ujal i kvůli svému židovskému původu, aby byl co nejdál od Evropy. Do Jugoslávie se vrátil až v roce 1954, ale nadále často cestoval po světě. Afriku poprvé navštívil v roce 1962. Od roku 1972 žil v Subotici a odešel do důchodu jako ředitel muzea. O svých cestovatelských zážitcích napsal řadu knih, studií a reportáží, většinou v esperantu, které byly poté přeloženy do mnoha dalších jazyků. Kromě rodné maďarštiny hovořil v různé míře více než 20 jazyky, včetně srbochorvatštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny a esperanta na konverzační úrovni. Byl členem Esperantské jazykové akademie a čestným členem Světové esperantské asociace. Kromě knih v esperantském jazyce psal také povídky v esperantu, srbochorvatštině a španělštině. Napsal také několik knih a článků o významu a budoucích možnostech esperanta. Jeho etnografická sbírka, kterou získal během cest po Jižní Americe, Africe, Asii a Oceánii, se nachází v muzeu Zenta.