Studna párkánského hřbitova

Příběh o studni byl publikován ve 27. čísle XXXIII. ročníku novin Vasárnapi Ujság z roku 1886 pod názvem Kegyeletes özgördás (Zbožná péče): ; Na farním hřbitově v městečku Párkány v Ostřihomské župě horlivý a nadšený člen obce, lékárník István Klement, hnaný zbožným úmyslem poskytovat osvěžující rosu trávníkům, keřům a květinám pokrývajícím hroby zemřelých i za suchého počasí, vykopal na své náklady studnu a požádal redaktora našich novin, aby nad tuto zbožnou studnu umístil několik řádků nápisu od známého básníka. Studna byla postavena na vhodném místě uprostřed hřbitova a svou hojnou vodou plně zajišťuje ušlechtilý záměr, který pěstoval její tvůrce. Její boky jsou uvnitř obloženy cihlami a nahoře, na krásné červené mramorové desce, vyryté zlatými písmeny, je malá příležitostná báseň, kterou známý kolega z našich novin na žádost majitele napsal s velkou dovedností a dal k dispozici majiteli studny. ; Následuje šestiřádková báseň, která vyjadřuje ušlechtilou myšlenku a laskavý účel studny: ; Když slzy v očích truchlících vyschnou, ; Nebo i oni jdou do hrobu ke svým milovaným, ; A na trávě v letním horku není rosa: ; Zalévám žíznivé květiny, ; Aby hroby byly zelenější; A spánek dole mohl být lehčí! ; (duben 1886)