Koupaliště Sósár

„V oblasti obklopené listnatými a jehličnatými smíšenými lesy se původně nacházely dva léčivé minerální prameny. První studna, jinak známá jako slaná studna – ta se spíše používala v lázních, a zadní studna, jinak známá jako kyselá voda – tu obyvatelé znali jako ochucenou perlivou minerální vodu. Dnes v oblasti bublá několik pramenů, protože minerální voda vyvěrala i na místě geologických vrtů, ale lázně zanikly spolu se svými budovami a starou pověstí. Někdy v druhé polovině minulého století se lázně staly majetkem uhelných dolů Nagykürtös a poté autobusové dopravní společnosti a zároveň se staly třicátým psím důstojníkem. Kromě pramenů zde již není ani jedna budova. Voda obsahuje oxid uhličitý, alkalické soli a další prvky. Podle analýz a dnešních standardů nepatří do kategorie léčivých vod, ale v minulosti lázně navštěvovalo mnoho lidí trpících onemocněními pohybového aparátu a stavy po nehodách za účelem léčby. Sósár nebyl o nic méně důležitý jako místo zábavy a…“ jako jakési regionální kulturní centrum. Příjemné prostředí háje k tomu poskytovalo příležitost s pódiem, tanečním parketem, bowlingem a lázněmi, spolu s možnostmi stravování a ubytování. Návštěvníci sem přijížděli převážně z oblastí Kékkő a Balassagyarmat mimo užší region, ale lázně byly známé i v Losonci a Ipolyságu.“