Slunce zapadá na obloze.
Píseň
1. Slunce zapadá na obloze, ; Kdo se slituje nad ubohou věcí, ; Pak se dobrý Bůh smiluje, ; Není-li ve vesnici žádná pravá dívka. ; ; 2. Slunce zapadlo na svou cestu, ; Žlutá volavka mluví na verandě vesnice, ; Žlutá volavka, ucho mé, ; Moje dítě je krásné, jak se s ní mohu rozloučit. ; ; 3. Bůh s tebou, krásná vesničko Martos, ; Už nebudu jejím obyvatelem, ; Raději budu zelenou lesní bestií, ; Nebudu ani císařským vojákem. ; ; 4. Stále budu počítat své dny, ; Jak dlouho k tobě bude moje růže kráčet, ; Kolik zrn pšenice je zaseto na poli, ; Kéž mi moje růže tak často přijde na mysl.