Sebevražedný milenec a zabiják (Gyula Szabó miluje Jolána Horváta)
Píseň
Gyula Szabó miluje Jolána Horváta, ; Ale jeho matka mu nedovolí si ji vzít. ; -- Počkej, Joláne, co budeme dělat, ; Jestli mu tvoje matka nedovolí, aby si ji vzal. ; ; Gyula Szabó potkal Jolánku na ulici jedno nedělní odpoledne. ; – Pojď, Joláne, na procházku do lesa, ; Uvidíš, budeme si trhat květiny. ; ; Když došli do lesa, ; Ale ne trhat květiny. ; – Ale abys nepatřil k tomu druhému, ; Tady zemřeme, oba jeden za druhého. ; ; Pak Jolán před ním poklekl, ; Požádal Gyulu, aby ho ještě nezabíjel. ; Ale vrah jeho slova neposlouchal, ; Hodil ji na zem, šlápl jí na krk. ; ; Sekal jí ruce tam a zpět, ; Také jí usekl hlavu od krku. ; Vyřízl jí břitvou srdce, ; Tak doprovázel ubohou bytost na onen svět. ; ; V roce osmnáct set devadesát osm, ; Devět malých dívek oblečených v bílém. ; Uvázaly jim na hlavu smuteční věnec, ; Tak doprovázely Jolána na hřbitov.