Alexandr Berko

* Losonc, 13. února 1918 – † Ukrajina, 1943. ? / básník, publicista, překladatel ; ; Psal básně už jako student. Jeho první texty byly publikovány v místních novinách v Losonci (Indulás, Losonci Hírlap, Magyar Híradó). Jako básník ho inicioval Korunk, kam posílal své básně na povzbuzení Lászlóa Sándora. Od roku 1936 jeho básně pravidelně publikovaly také pražské Magyar Hírlap a Maďarské noviny v Poznani a koncem srpna 1938 se úzce spojil s maďarskými Nap v Ostravě. Toto spojení bylo na podzim roku 1938 považováno za velkou odvahu, protože mnoho jeho kolegů v té době již noviny komunistické strany opustilo. V září 1938 byl dvacetiletý básník již vedoucím literární rubriky maďarského Napu, a to až do zrušení novin, v říjnu 1939. Do 13 let v nich vycházel poměrně velký počet jeho politických článků a kritik. Po vídeňském rozhodnutí se přestěhoval do Budapešti, kde nějakou dobu pracoval jako externí spolupracovník Népszavy a jeho texty byly publikovány také v Korunku a Nezávislých novinách Kolozsvár. V září 1940 byl povolán na pracovní službu a po útoku na Sovětský svaz byl odvezen na východní frontu, odkud se už nikdy nevrátil. ; – Jeho první básně jsou převážně milostné a odrážejí rezignované nálady, ale v básni Jsem hlas, napsané v roce 1937, se zříká své „sebeexpresivní“ lyriky. S blížící se válkou se v jeho básních stále častěji objevovaly motivy křesťanské mytologie (Rozhovor s krucifixem u silnice – na památku Ossietzkého, Píseň na úpatí Tatry atd.). Během nástupu fašismu se v jeho textech postupně zvyšovala role symbolů a alegorií. Často evokuje dětskou čistotu, kterou staví do kontrastu s korupcí „světa dospělých“ (Sanyika, Hintáló, Rosszaság).Od roku 1940 počet B. básní klesal, ačkoli básník dokonce některé básně posílal z fronty do Népszavy, kalendář Népszavy a židovskou ročenku. Jeho básně, koncipované ve stínu smrti, také svědčí o neustálém obohacování jeho textů a dosvědčují, že světová válka připravila maďarskou literaturu o básníka s rostoucím obzorem. Jako překladatel B. přeložil do maďarštiny několik děl nejlepších představitelů české socialistické lyriky (Petr Bezruč, Vítízslav Nezval, František Halas, Josef Hora). ; ; Díla: In the Devil's Cloak, v., Losonc 1940, You Are Not Yourself, v., Bp. 1964.; ; Literatura: László Sándor: Toto není legenda, K 1939, 717–718., k. A. (Aladár Komlós): V čertově plášti, Múlt és Jövő 1941, 32., László Sándor: V čertově plášti, Láthatár 1941, 116., Sándor Csanda: B. S. = B. S.: Nejsi Első 9–16, 14. nemzedék, Po.–Bp. 1968., Zoltán Fónod: Zpráva, Bp. 1993, Po. 2002.;

V. E.