Samuel Kamory

* 1830. 6. února. Bakabánya, Hontská župa – † 1903. 3. února. Bratislava / Evangelický gymnázium, orientalista a překladatel Bible. ; ; Studoval v Selmeczbányi, teologii absolvoval v Bratislavě, kde později dva roky pracoval jako asistent učitele. Během této doby se zabýval převážně řečtinou a latinou. V roce 1853 odjel do zahraničí a prohloubil si teologické a lingvistické znalosti v Halle a poté v Göttingenu. Naslouchal nejslavnějším orientalistům a kromě hebrejštiny zvládl arabštinu, sanskrt, asyrštinu a turečtinu. Po návratu domů byl zvolen gymnaziálním a teologickým učitelem v Bratislavě, tuto funkci zastával až do roku 1885, kdy odešel do důchodu. V roce 1861 si změnil rodinné příjmení z Kurp na Kámory. ; ; Díla: ; - Goel upovídaný, vynikající, osvobozující, související. Exegetické pojednání o Písmu. Bratislava, 1860. ; - Píseň písní. Svatá kniha Starého zákona, z původního hebrejského textu. U. p., 1861. ; - Rút. Svatá kniha Starého zákona, z původního hebrejského textu. U. tamtéž, 1860. ; - Pláč Jeremiáše. U. tamtéž, 1861. - Náboženství. Pešť, 1862. ; - Brožura o novém maďarském překladu Bible. Bratislava, 1863. ; - Bible, tedy písmo svaté, které zahrnuje celý Starý i Nový zákon. Přímo přeloženo z původního textu učitelem Sámuelem Kámorym z rukopisu. Pešť, 1864. ; - Arabské diamanty. U. tamtéž, 1874. 254- Arabské perly. U. tamtéž, 1874. ; - Apokryfní knihy Starého zákona. Originál z řečtiny. - Vědecké úsudky, podle kterých se v oblasti porovnávání jazykové vědy chová. Pozsony, 1884. ; - Die Sprachen. U. ott, 1894. - Redigoval a vydal dílo »Honi Közlöny«. ; ; V rukopise zůstaly: ; jeho překlad »Koránu« z arabského originálu, stejně jako biblické starožitnosti, tj. hebrejsko-židovské starožitnosti, Úvod do Starého zákona a apokryfních knih, Dodatek k maďarským slovníkům (3000 slov), Tajemství a propasti maďarského jazyka, Arabské růže, Srovnávací maďarské lingvistické ponoření, Překlad projevů M. T. Cicera. ; ; Bible, tj. Písmo svaté, předmluva: ; Každá doba má své vlastní potřeby, každá doba své vlastní požadavky, každý národ své vlastní problémy a své vlastní výhody. Jednotlivci vytvářejí rodiny, ty pak lidi a národy, aby společně řešili společné problémy a těšili se ze společných výhod. Proto je nezcizitelnou povinností každého jednotlivce, který je členem rodiny těchto rodin, pracovat pro dobro a prospěch národa a země, ve které žije, v míře a ve směru, v jakém se cítí povolán. Vycházejíc z tohoto pocitu povinnosti, jsem se pustil do tohoto velkého díla, jehož obrovskosti se není třeba dotýkat. Kdybych nevěděl, že člověk je slabý, řekl bych: Udělal jsem to! Udělal jsem to! Navíc bude moje duše uklidněna, i když budu cítit, že „chtěl jsem!“ Mým průvodcem není marnivost, ale mužná vážnost a vážná mužnost. To je můj důvod. Každý, kdo dokáže přemýšlet, uvidí, že pro každý národ je překlad Bible prvním a nejdůležitějším literárním bohatstvím. Čím je národ vznešenější a mocnější, tím pečlivěji dbá na to, aby měl dobrý překlad Bible. V tom se vzdělávají mladí, na tom se budují staří, v tom hledají útěchu starší.