Propluji Martosiho ulici, zlato.

1. Zoru, dítě moje, ulici Martosi,; zaseji v ní červenookou pšenici,; vypěstuji v ní čistou červenookou pšenici,; Příští léto, dítě moje, ji sklidíme ve dvou. ; ; 2. Na podzim, dítě moje, dozrají černé hrozny,; Nejsi, dítě moje, opravdový milenec,; Odpusť mi, jestli jsem se někdy dopustila,; Proti tobě, dítě moje, jsem se provinila. ; ; 3. Pro koho šiješ, dítě moje, ten šál,; Šiju ho pro tebe, abys byla mou milenkou,; Ve čtyřech rozích čtyři snítky vonného rozmarýnu,; Uprostřed, dítě moje, že jsem tvou milenkou.