Snítka rozmarýnu se třese v příkopu
Píseň
1. Větev rozmarýnu se třese v příkopu, ; Moje matka pláče, berou mě za vojáka. ; Není nic většího než jedle, ; Není nic většího než matčina kletba. ; ; 2. Moje matka mě proklela, ; Že nebudu mít ani vlast, ani vlast. ; Ať je mým příbytkem růžový keř, ; Ať tam můj pobyt netrvá dlouho.