Dům Sándora Máraie

Jednopatrový eklektický měšťanský obytný dům z 19. století, nacházející se v jedné z méně prestižních ulic středověkého starého města Košic. Nejvýraznějším prvkem jeho fasády je uzavřený balkon nad vstupní branou. Do tohoto domu se v roce 1915 nastěhovala rodina Grossschmidů, včetně Sándora Károlye Henrika Grossschmida z Márai, kterého světová literatura zná a respektuje pod jeho spisovatelským jménem Sándor Márai. O jeho zážitcích se zde můžeme dočíst i ve světoznámé autobiografii posmrtného nositele Kossuthovy ceny Máraiho s názvem Egy polgár vallomásai, napsané v roce 1934. (Ve skutečnosti zde téměř nežil, protože od roku 1914 byl poslán na kolej do Budapešti, takže Košice mohl navštěvovat pouze o prázdninách.) Dům je od roku 1991 označen pamětní deskou a uvnitř se nachází i malá pamětní místnost Máraiho.