Rezső Rényi

* Szklenófürdő, 4. prosince 1827 – † Bratislava, 23. února 1899 / literární a umělecký historik, právník ; ; Gymnázium absolvoval v Körmöcbányi a Ostřihomi. Tři roky byl žákem katolického kněze v Ostřihomi, poté studoval práva v Temešváru a Győru. Zúčastnil se války za nezávislost v letech 1848/49, byl důstojníkem v komáromské posádce. Později ho úřady několikrát pronásledovaly, protože byl podezříván z prostředkování mezi emigrací a domácími opozičními kruhy. Od roku 1865 byl hlavním soudcem a předsedou soudu města Ostřihomi. Od roku 1867 vykonával advokacii v Ostřihomi a poté od roku 1889 v Bratislavě. Několik let byl prezidentem Toldyho kroužku v Bratislavě. Jeho literární a uměleckohistorické studie byly publikovány v dobových časopisech i samostatně. ; ; Jeho hlavní díla: ; Výklad zákonů o katastru nemovitostí, 1862, ; Petrarca jako vlastenec, učenec a básník, 1875, ; Hrotsuithovo postavení mezi mystérii a pokročilým dramatem, 1876, ; Sbírka obrazů a rytin ostřihomského primase, 1879, ; Petrarca a Sándor Kisfaludy, 1880, Poezie Itálie ve středověku, 1887.