Rákócziho hrad
Hrad Rákóczi byl postaven kolem roku 1579 tokajským hradním kapitánem Istvánem Zelemérim Kamarásem. Místní obyvatelé nazývají předchůdce hradu vodní hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1593. Sňatkem se hrad dostal do vlastnictví Mihálye Lorántffyho a poté sňatkem Györgye I. Rákócziho a Zsuzsanny Lorántffyové se stal součástí panství Rákócziů. V první polovině 17. století byl několikrát rozšířen. Rodina Rákócziů se v Borsi zdržovala převážně na cestě do Munkácse. Existuje jen málo pramenů, které by to potvrzovaly, ale datování dopisů Györgye I. Rákócziho ukazuje, že je psal v Borsi. V roce 1676 se zde shodou okolností narodil kníže Ferenc Rákóczi II. Hrad vzkvétal za vlády Zsuzsanny Lorántffyové. Z ženské strany rodiny Rákócziů jej v první polovině 18. století vlastnili hrabata Apremont, poté jej daroval princ Karel III. Donáthu Trautsohnovi. Mezi jeho majitele patří také rodiny Erdődyů a Széchenyiů. Windischgrätzové jej koupili za 100 000 forintů. Po první světové válce měl sloužit jako muzeum. Tyto plány se však neuskutečnily. Po druhé světové válce byl až do 70. let 20. století využíván jako rezidence a sklad. Poté začalo vyklizení budovy, její historický výzkum a nejnutnější konzervační práce. Dnes se o něj stará místní samospráva a Pamětní společnost Ference Rákócziho II., které plánují jeho rekonstrukci prostřednictvím výběrového řízení. Mezitím se průběžně renovují místnosti v přízemí z darů a vstupného.