Prší, krásně a tiše kape.
Píseň
1. Prší, krásně a tiše kape, ; Sándor Rózsa naříká v hospodě. ; Hostinský by měl přinést víno ke stolu, ; Měla by posadit svou nejkrásnější dceru na vězeňskou hlídku. ; ; 2. Matko moje, u vězeňské hlídky nestojím, ; Protože tam přicházejí ozbrojení četníci. ; Sándor Rózsa to nebral jako žert, ; Skočil na hřbet svého koníka. ; ; 3. Jeho koník ho odvezl daleko, ; Až na okraj lesa Bakony, ; Jeho koník se vrazil do jámy, ; Tam Sándora Rózsu navždy zajali. ; ; 4. Sándor Rózsa se vždycky počítá jen tam, ; Kam se jeho krásný koník poděl. ; Četnický kapitán odpovídá: ; – Už tam nesedíš, vůdče lupičů, jezdec! ; ; 5. – Pošlu zprávu své ženě, ; Měla by dobře vychovat mé dvě děti: nedávejte je hříběti ani pastevci koní, protože tam se naučí jen loupeži.