Moje matka mě proklela.
Píseň
1. Má sladká matka mě proklela, ; Že nejsem její zemí ani její domovinou, ; Ať je mým příbytkem růžový keř, ; Kéž tam zůstanu dlouho. ; ; 2. V Hidegkútu nejsou žádní mladí muži kromě tří, ; Všichni v létě onemocněli, ; Dva z nich vyléčil vídeňský lékař, ; Třetí je zahalen černým smutkem. ; ; 3. Tehdy mi bylo ještě deset let, ; Když už jsem byl zlodějem koní, ; Ukradl jsem šest koní hradního hrabství, ; Celé Uhry mě hledá. ; ; 4. – Můj sladký synu, k čemu se přiznáš, ; Devět četníků tě bude vyslýchat. ; – Matko, dovol mi jen něco říct, ; Neboj se, matko, nic si nevezmu. ; Protože moje růže se vedle mě trápí, – na melodii třetího verše ; Že jsem v noci odpočíval mezi jejími dvěma pažemi. – na melodii verše 4 ; ;