Dovolená na hraničním přechodu Pográny

Na většině míst se většina církevních obřadů koná v kostele a dalších církevních budovách. Vesnických slavností (rozlučkové průvody, průvody na vzkříšení, průvody na Páně atd.) je méně. Ty lze spojit s vnitřními oblastmi osad nebo kostelními zahradami. V celé maďarsky mluvící oblasti zbývá jen málo míst, kde se stále tradičně navštěvuje hranice obce nebo její část. V Pogránech se zachovalo několik takových slavností, které jakoby demonstrovaly zemědělský charakter obce, její tradiční spojení a úctu k přírodním silám. První takovou slavností je požehnání pšenice na den svatého Marka, které se koná 25. dubna. V tuto dobu průvod vedený knězem opouští kostel a vydává se na část hranice, kde se nachází mladé zelené pšeničné pole. V rámci církevního obřadu se lidé obracejí ke světovým stranám a modlí se za dobrou úrodu, načež kněz žehná pšenici. Poté si všichni domů odnesou několik posvěcených pšeničných stonků, které se používají k růstu plodin a ochraně hospodářských zvířat. 25. května je Den svatého Orbána, kdy průvod vinařů a dalších věřících pochoduje k jedné ze soch svatého Orbána („Urbánka“), aby se pomodlili (jeden rok do Cserhátu, jiný rok na viniční kopec Poronna). Poté se na kopci koná společenská akce zaměřená na víno. Deset dní před Svatodušními svátky je Zelený čtvrtek. Tři dny před tímto dnem se v Pográny nazývají křížové dny. V té době se lidé modlí u křížů ve třech vesnicích farnosti Pográny. V pondělí v Alsóbodoku, v úterý v Nyitrageszté, ve středu v Pográny (pořadí se může lišit). Dříve obyvatelé tří vesnic překračovali hranice a šli k sobě pěšky a pak se navzájem doprovázeli část cesty domů (ke kapli na hranicích, kde se modlili za dobrou úrodu). Dnes většina lidí chodí na mši a modlí se u kříže pouze ve své vlastní vesnici, nebo někteří raději cestují do sousední vesnice autobusem či autem.