Pamětní deska pro vysídlené a deportované osoby
Socha, pomník, pamětní deska
Pamětní desky vysídlených a deportovaných, inaugurované v roce 1999 na hlavním náměstí, připomínají ty, kteří trpěli protimaďarskými opatřeními v letech po druhé světové válce. ; V Csallóközu byly deportací nejvíce postiženy osady Gúta a Megyercs. ; ; Z Megyercsu do Gyönku byly přesídleny tyto rodiny: László Semsei, Zoltán Semsei, Ignác Tóth, Gáspár Dusa, Rudolf Dusa, László Dusa, Gyula Kasznár, János Závódszki, Lajos Závódszki, Ferenc Farkas, Dedek Farkas, G. Imre Bartalos, Elek Szoboszlai, Máté Szoboszlai, Imre Simig. Rodiny byly přesídleny z Megyercs do několika dalších vesnic kromě Gyönku. ; Szakadátárovi: Imre Ilcsik, Lajos Németh, Zsigmond Bercz, Kálmán Dusa, Ferenc Czunyi, ; Mórovi: Sándor Molnár, Gáspár Kannár, Ferenc Végh, ; Udvarimu: Pál Szoboszlai, Károly Szoboszlai, Károly Farkas, Zsigmond Farkas, Lajos Forgács, Gyula Szente, Antal Szente, Péter László, ; Do Belecské: János Herdics, Ferenc Herdics, Antal Herdics, Sándor Lengyel, ; Isztimérovi: János Ilcsik, Károly Horváth, Pusztavám: Ede Kiss, Kálmán Sohár, István Csöpek, András Vasi, ; Nagyigmándovi: Gáspár Kasznár, Géza Kasznár, Vince Kasznár, ; Do Szőny: József Kasznár, Géza Kasznár, do Nagyszékely: Károlyné Szeder, Gyula Szente, Sándor Horváth, Géza Toma. ; Lidé z Megyercs deportovaní na nucené práce do Čech byli usazeni v Sudetech, nejhustěji v rovinách podél Labe. Z Megyercse bylo odvedeno 50-60 lidí.