Pamětní deska hraběte Jánose Esterházyho

Osud Jánose Esterházyho je tragickým symbolem 20. století, které bylo pro Maďary ztrátou, a je také symbolem osudu střední Evropy ve 20. století, která hledala útočiště v Bohu a lidské svobodě, v národní loajalitě a ve vzájemné závislosti mezi národy. V roce 2017 si Maďaři z Vysočiny připomněli 60. výročí jeho úmrtí. K této sérii vzpomínek se připojili i Maďaři z Nagymegyeru, když 21. října 2017 byla na vnější zdi kostela sv. Mikuláše odhalena pamětní deska, kterou uspořádala místní organizace Csemadoku a římskokatolická farnost. Nagymegyer navštívil i hrabě János Esterházy. Na shromáždění lidu, které se v obci konalo 6. května 1934, zdůraznil, že Národně křesťansko-socialistická strana se vždy účastnila politického boje pouze respektováním zákonů státu a že i v budoucnu hodlá bojovat za práva maďarské národnostní menšiny v rámci zákona. To však nemůže znamenat, že by strana přivírala oči před stížnostmi vůči maďarskému lidu. „My, kteří dodržujeme zákony – zdůraznil Esterházy – vždy poukazujeme na naše stížnosti, protože to je předpoklad a cesta k uzdravení.“ Mnoho lidí však vědomě překrucuje sebeobranný boj maďarské národnostní menšiny, aby zdiskreditovali maďarské strany. „Naši političtí oponenti nás obviňují z iredentismu a takříkajíc podvracení. Tato zlomyslná obvinění nás nechávají lhostejnými, protože my křesťanští socialisté jsme se čtrnáct let neodchýlili od cesty zákona,“ vysvětlil celostátní předseda Národně křesťansko-socialistické strany ve svém projevu v Nagymegyeru.