Pamětní deska Gyuly Berecze v Komáromu
Pamětní místo
Pamětní desku, kterou si můžeme Gyulu Berecze připomenout, vytvořil sochař János Nagy krátce před jeho smrtí. Bereczovi se připisuje i ikonická socha města Komárom, socha Jókai, která spisovatele zobrazuje jako vypravěče.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena v roce 2024, vedle sochy Jókai, na zdi farní budovy, u příležitosti 130. výročí sochařova narození.
Sochař Gyula Berecz se narodil 20. října 1894 v Komárom. Jeho otec, Alajos Berecz, byl úředníkem komáromské župy. Jeho matka, Franciska Girch, byla v domácnosti; po narození chlapce porodila šest dcer.
Gyula Berecz absolvoval základní vzdělání ve svém rodném městě a střední vzdělání na győrském odborném učilišti dřevařského a kovoprůmyslového průmyslu. Podle školních ročenek se studiem nijak nepřeháněl. Původně se vyučil učitelem kreslení. Na Mezinárodní výstavě užitého umění, která se konala v Itálii v roce 1923, získal první cenu za své zlatnické práce. V té době se jako čerstvý absolvent vrátil do svého rodného města Komárom s velkými plány.
Několik zdrojů potvrzuje, že Gyula Berecz byl v roce 1948 nucen opustit Komárom a usadil se se svou ženou v Árpádföldu, který dnes patří Budapešti. Celou dobu ho trápil stesk po domově, jak dosvědčují verše jeho bratra: „Stesk po domově bolí, tolik chci domů, odpočinout si ve svém malém pokoji na ulici Tó!“
To mu však nebylo dáno a v říjnu 1951 zemřel na náhlé srdeční selhání. Byl pohřben na hřbitově v Csömöru.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena v roce 2024, vedle sochy Jókai, na zdi farní budovy, u příležitosti 130. výročí sochařova narození.
Sochař Gyula Berecz se narodil 20. října 1894 v Komárom. Jeho otec, Alajos Berecz, byl úředníkem komáromské župy. Jeho matka, Franciska Girch, byla v domácnosti; po narození chlapce porodila šest dcer.
Gyula Berecz absolvoval základní vzdělání ve svém rodném městě a střední vzdělání na győrském odborném učilišti dřevařského a kovoprůmyslového průmyslu. Podle školních ročenek se studiem nijak nepřeháněl. Původně se vyučil učitelem kreslení. Na Mezinárodní výstavě užitého umění, která se konala v Itálii v roce 1923, získal první cenu za své zlatnické práce. V té době se jako čerstvý absolvent vrátil do svého rodného města Komárom s velkými plány.
Několik zdrojů potvrzuje, že Gyula Berecz byl v roce 1948 nucen opustit Komárom a usadil se se svou ženou v Árpádföldu, který dnes patří Budapešti. Celou dobu ho trápil stesk po domově, jak dosvědčují verše jeho bratra: „Stesk po domově bolí, tolik chci domů, odpočinout si ve svém malém pokoji na ulici Tó!“
To mu však nebylo dáno a v říjnu 1951 zemřel na náhlé srdeční selhání. Byl pohřben na hřbitově v Csömöru.