Pavel Stefanovits

* Košice, 24. listopadu 1920 / chemický inženýr, univerzitní profesor, člen Maďarské akademie věd; ; V roce 1938 absolvoval střední školu ve svém rodném městě a v roce 1942 získal titul v oboru chemického inženýrství na Fakultě inženýrství a architektury Technicko-ekonomické univerzity Józsefa Nádora v Budapešti. V letech 1942 až 1949 pracoval v Geologickém ústavu a v letech 1949 až 1965 v Ústavu půdovědectví a agrochemie Maďarské akademie věd. V letech 1965 až 1990 působil jako vedoucí profesor katedry půdovědectví na Zemědělské univerzitě v Gödöllő (nyní Univerzita Szent Istvána). Maďarská akademie věd ho v roce 1970 zvolila členem korespondentem a v roce 1976 řádným členem. Jeho hlavními oblastmi výzkumu jsou mapování půdy, studium procesů tvorby půdy a ochrana zemědělského životního prostředí. Se svou skupinou připravil půdní mapu Maďarska, stejně jako mapy destrukce půdy a jílových minerálů. Dále rozvinul systém klasifikace půd. Se svými kolegy vyvinul metodu pro výpočet hodnoty půdy a lokality na základě půdní genetiky. Podílel se také na editaci Půdní mapy Evropy. ; ; Hlavní práce: ; Půdy Maďarska, 1956, 1963, ; Půdovědy, 1975, 1981, 1996, ; Zemědělské využití, interpretace, význam mineralogických výsledků půd (In: Kniha metodiky půdního a agrochemického výzkumu, svazek 1), 1993.