Nepůjdu ven ani se nevzdám (nejsem daleko, malá Margarito)
Píseň
Není to daleko, Kismargitko, ; Kolem Balatonského koryta. ; Uprostřed vesnice hostinec v Bakony, ; Je tam doupě darebáka. ; ; Četníci přicházejí zdola, ; Jejich kazajky se lesknou z dálky. ; Poručík a kapitán vedou cestu, ; Rovně dolů po široké Kismargitce. ; ; – Dobrý večer, ty lstivý hostinský, ; Kde je to krásné staré hříbě? ; – Jeho majitel je darebácky uvnitř, ; Teď je čas, neměl ani půl hodiny. ; ; – Pošlete jeho majitele ven, ; Buď vyjde ven, nebo se vzdá. ; – Půjdu a vzdám se, ; Kdokoli je darebák, vezměte si mého koně. ; ; – Není mi mého koně tolik líto, ; Je mi líto chlupů na něm. ; Pod chlupy mám spodní prádlo, ; Mých sto tisíc forintů tam leží. ; ; Dal jsem sto forintů za koně, ; Dalších sto za vhodný vlas, ; Třetí za krásnou brunetku, ; kterou bych za nic na světě nedal.