Věznice Miklós

Jednopatrová budova Miklósovy věznice, nacházející se východně od hlavní ulice, na rohu ulic Fazekas a Egyetem, rovnoběžně s hlavním náměstím, poblíž Katovy bašty, byla postavena v první polovině 15. století, původně jako dva gotické měšťanské domy. Archeologický výzkum potvrdil přítomnost rané hrnčířské dílny. Miklósovy věznice, jedna z nejlépe dochovaných středověkých budov, byla ve skutečnosti od 17. století do roku 1909 využívána jako městské vězení a mučírna. Podle tradice byla pojmenována po údajném, obzvláště krutém katovi Ference II. Rákócziho, jménem Miklós. Kníže však kata s tímto jménem neměl. Košice měly právo popravy mečem více než 500 let. Výkon práva popravy přirozeně vyžadoval zaměstnání katů. Obytné prostory kata činného ve městě se nacházely v horním patře budovy. Od roku 1909 zde působilo Hornouherské muzeum, které prezentovalo historii města v expozicích. Dům byl rozsáhle zrekonstruován během druhé světové války, kdy se Košice „vrátily“, v letech 1940-42. V roce 2009 provedlo Muzeum východního Slovenska s podporou tzv. „Norského fondu“ komplexní rekonstrukci budovy a jejího okolí, spojenou s výzkumem Katovy bašty. Během zde prováděných vykopávek byla nalezena podzemní chodba, která spojuje věznici s Katovou baštou. Dnes je v budově muzeum.