Martin Szentivanyi

* Szentiván, 20. října 1633 – † Nagyszombat, 5. března 1705 / jezuitský teolog, polyhistor, univerzitní profesor; ; Studium zahájil na jezuitské koleji v Nagyszombatu a v roce 1653 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Univerzitní studia dokončil v Nagyszombatu a ve Vídni. Od roku 1667 působil jako učitel v Nagyszombatu, Grazu a Mnichově, v letech 1676–1679 učil na Pazmaneu ve Vídni a od roku 1688 až do své smrti žil v Nagyszombatu. Vyučoval filozofii, Písmo svaté, matematiku, církevní právo a teologii. V letech 1690–1693 byl rektorem koleje a univerzity a v roce 1673 ho ostřihomský arcibiskup jmenoval vrchním cenzorem, v čemž ho v roce 1688 potvrdil král (Lipot I.). Od roku 1675 až do své smrti redigoval nagyszombatský kalendář (Calendarium Tyrnaviense). Od roku 1687 řídil a modernizoval nagyszombatskou tiskárnu a ve městě také založil dvě papírny. Zajímal se o zemědělské a přírodní vědy, shrnoval vědecké poznatky své doby, jako první v Uhrách zavedl několik rostlin a svými polemickými díly se také zapojil do náboženských sporů. Za zmínku stojí jeho sbírka zákonů, která poprvé nese název Corpus Juris Hungarici (1696). Dlouho přetrvávalo přesvědčení, že je průkopníkem maďarského periodického tisku, poté co literární historik Jenő Pintér zařadil publikaci Ephemerides Latinae (1675–1703) mezi noviny, které byly vlastně jakýmsi vědeckým deníkem (efemeris = deník), do kterého shromažďoval různá témata (např. zemědělské práce, citáty, úmrtnosti Svatých otců atd.). ; ; Jeho hlavní díla: ; Curiosiora et selectora variarum scientiarum miscellanea (I – III.), 1689 – 1702, ; Quindecim dilemmata Dominis Acatholicis…oblata, 1699, ; Viginti quatuor dubia, 1700, Oeconomica philosophica (I – II.), 1746.