Martin Cseles

* Rózsavölgy, 28. října 1641 – † Sárospatak, 14. ledna 1709 / jezuitský učitel, teolog; ; V roce 1657 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1673–1676 vyučoval filozofii v Nagyszombatu a církevní právo a teologii v Grazu a ve Vídni. Z pověření ostřihomského arcibiskupa Lipóta Kollonicha zkoumal v letech 1694 až 1702 prameny související s maďarštinou ve vatikánském archivu v Římě. V roce 1695, po zhruba 450 letech „latence“, nalezl Riccardovu zprávu, která shrnovala události dvou cest bratra Juliana po Volze mezi lety 1235 a 1238. Tento objev však tehdy nezveřejnil, pouze si k textu udělal poznámky, takže teprve o půl století později, v roce 1748, o něm informoval piaristický mnich Imre Desericzky ve své knize De initiis ac majoribus Ungarorum. Přesto odvedl skvělou práci a výsledkem jeho pečlivého opisování byla jedenáctisvazková sbírka dokumentů, která se v současnosti nachází v univerzitní knihovně v Budapešti. V rukopise lze číst i Cselesovy vlastní zápisy, které prozrazují, že se zajímal o Maďary, kteří zůstali na Východě, a o rodovou vlast Maďarů. Po návratu do Maďarska se stal představeným kláštera v Győru a poté se usadil v Bratislavě. Během Rákócziho války za nezávislost byl představeným provincie, v té době byl zajat kuruci a odveden nejprve do Érsekújváru, poté do Nyitry a nakonec do Munkácse, kde byl rok držen v zajetí. Jeho současníci ho nazývali uherským Cicero. ; ; Jeho hlavní díla: ; Elucidatio historico-chronologica de episcopatu Transilvaniae, 1702.