László Hugyecz

* Banská Bystrica, 8. ledna 1893 – † Berkeley, USA, 26. října 1958 / architekt ; ; Jeho otec byl Slovák (architekt Juraj Hudec), matka Maďarka (učitelka Paula Škultétyová). Studoval architekturu na Technické univerzitě v Budapešti a v roce 1914 se stal členem Maďarské komory architektů. V bojích v první světové válce utrpěl zranění nohy a byl zajat Rusy. Díky znalosti slovenštiny byl brzy zaměstnán jako architekt na Sibiři. Při jedné příležitosti vyskočil z jedoucího vlaku poblíž rusko-čínských hranic a uprchl do Číny, kde se s pomocí dánské mise ocitl v Šanghaji. Jako zaměstnanec americké architektonické firmy získal významné zakázky a v letech 1925 až 1941 navrhl asi 40 budov, které v čínské metropoli dodnes stojí (Šanghajské velké divadlo, Zelený dům, Společná spořitelna atd.). Dvaadvacetipatrový Parkhotel byl až do roku 1980 nejvyšší budovou v Šanghaji. V roce 1922 se oženil se Švýcarkou, v roce 1928 získal maďarské občanství a pozval k sobě své dva mladší bratry. V roce 1942 se stal čestným konzulem Šanghaje, ale po druhé světové válce se vrátil do Evropy a usadil se ve Švýcarsku. Odtud odešel do Říma, kde se stal členem mezinárodní skupiny pátrající po hrobce svatého Petra. Od té doby se již nevěnoval architektuře. Koncem 40. let se s rodinou přestěhoval do USA, do San Francisca, a získal americké občanství. Po jeho smrti byly ostatky Lászlóa Hugyecze převezeny do Lázní Beszterce a tam pohřbeny.