Lajos Kallos

* Borzova, 15. května 1819 – † Debrecín, 2. září 1881 / právník, člen korespondent Maďarské akademie věd; ; Studium dokončil na Reformované koleji v Sárospataku. V roce 1842 absolvoval stáž u prokuratury hraběte Károlyiho a v roce 1843 složil advokátní zkoušku. Od roku 1846 pravidelně publikoval právní studie a odborné knihy v maďarštině. V letech 1851–1853 přednášel o zásadách maďarského práva na právnické katedře Sárospatacké koleje. V roce 1853 se stal právníkem na Reformované koleji v Debrecínu a ve stejném roce bylo právnické oddělení dekretem ministra kultury kvalifikováno jako veřejnoprávní akademie. Působil zde až do své smrti. Pro jeho popularitu je charakteristické, že jeho studenti uspořádali po jeho smrti vzpomínkovou slavnost. Maďarská akademie věd ho v roce 1863 zvolila svým korespondentním členem a jeho teze se týkala úcty k zákonu. Několik jeho děl zůstalo v rukopise (Univerzální evropské právní dějiny, Otázka úroků). ; ; Jeho hlavní díla: ; Zásady uherského občanského práva, 1846, ; Některé výňatky ze zákonů života, 1848 (druhé revidované vydání vyšlo v roce 1862 pod názvem Rozsudky uherského nejvyššího soudu), ; Zásady rakouského občanského práva, 1852, Zásady uherského občanského práva, 1853.