Kult a památka svatého Jiří v Dunaszerdahely a okolí

Jeden z nejznámějších vojenských svatých, Jiří, je patronem osady již asi 1000 let, tedy od prvních desetiletí maďarské státnosti. ; ; Konkrétně od zákona svatého Štěpána, podle kterého muselo každých deset vesnic postavit kostel. Podle něj byl na křižovatce cest vedoucích oblastí, v nejvyšším bodě pozdějšího městského jádra, postaven první (dřevěný) kostel pro Szerdahely a vesnice, které kolem něj vznikly nebo které se v jeho „atraktivní oblasti“ staly křesťanskými. A kostel si musel zvolit patrona, tedy svatého patrona. Předkové si tak za patrona starobylého chrámu a s ním i osady (osad) zvolili svatého Jiří Mučedníka, jehož osoba – patron puškařů a jízdních bojovníků, rytířů – mohla být atraktivním vzorem pro Maďary, kteří se zde usadili. ; ; V průběhu staletí zůstal patronem desítek bývalých osad, které existovaly v bývalém Dunaszerdahely a nyní splynuly s městem nebo zanikly, jakož i dalších vesnic patřících k církvi (např. Udvarnokok, Éték, Abonyok atd.), slavným mučedníkem. ; ; Dochované dokumenty a písemné zmínky toto vše autenticky zachovávají. Je dokonce známo, že byl patronem jistě ještě předtím, než byl podle tradice v roce 1329 postaven kamenný kostel, neboť o několik let dříve dokument jmenuje církevní osobu zmíněnou v prvním písemném spisu, Pála, farářem kostela sv. Jiří. ; ; Úcta ke sv. Jiří nebyla zpochybňována pro zbožnou rodinu, která pravděpodobně postavila kamenný kostel (tj. základy dnešního kostela), Szomor nebo Zomor z Pókateleku (tj. pozdější rodinu Kondé z Pókateleku). Ačkoli byla v roce 1518 na severní straně jednolodního kostela postavena boční loď v gotickém slohu, čímž se výrazně změnil jeho vzhled, a v roce 1599 se novým patronem kostela stal „v osobě“ rodiny hraběte Erdődiho Pálffyho, Jiří ani tehdy „nezmizel“. A když se kostel v letech 1631 až 1647/50 dostal do rukou kalvínů, na starém, jediném dochovaném hlavním oltáři pusté budovy byl viditelný pouze jeden „významný starý obraz“ – jistě zobrazení svatého Jiří. Nyní je také jasně prokázáno, že když bylo posvátné místo v letech 1742–43 přestavěno a zbarokizováno. Během vnitřních rekonstrukcí provedených na počátku 19. století, kdy byly čtyři oltáře nahrazeny třemi novými a na hlavní oltář byla umístěna Marie (obraz Panny Marie vznesené do nebe), nebyla původní světice degradována, ale její jezdecká socha byla vztyčena nad oltář – jak to můžeme vidět dodnes. Tato změna oltáře za působení farářů Pétera Ivána, respektive Ference Magose (1789–1820 a 1820–30), je však jednoznačně významná: Panna Maria, která byla dříve v Szerdahely velmi uctívána a po staletí oslavována malým svátkem, byla „povýšena“ vedle úcty k Jiří. Titul a patron kostela však zůstal svatý Jiří. ; ; Vyvstává otázka: Je dnes Dunaszerdahely hrdý na svatého Jiří? Odpověď jasně spočívá v usnesení zastupitelstva, které povýšilo den a rozloučení svatého Jiří na svátek připomínající založení, patrona, sjednocení a slavné osobnosti města. Protože tisíciletí úcty lze zapomenout, ale ne vymazat.