Královská katolická střední škola

Bratislava byla jedním z nejdůležitějších školských měst v Uhersku. Mezi četnými vzdělávacími institucemi byla jednou z nejvýznamnějších a nejprestižnějších Královská katolická střední škola. Historie této instituce začíná v roce 1626, kdy ostřihomský arcibiskup Péter Pázmány založil jezuitskou kolej. Tehdejší panovník, horlivý stoupenec jezuitů, Ferdinand II., který velmi podporoval katolickou obnovu, potvrdil Pázmányho založení v roce 1628. Za tímto účelem nechal arcibiskup postavit novou budovu přímo vedle katedrály svatého Martina, jejíž východní křídlo bylo dokončeno nejprve v roce 1629, poté v roce 1633 jižní část katedrály a nakonec v roce 1635 západní strana obrácená k městským hradbám. Budova stojí dodnes a dnes v ní sídlí Římskokatolická teologická fakulta Cyrila a Metoděje Slovenské univerzity Komenského. V roce 1714 se škola přestěhovala do domu Balázse Behaima na bývalém Batthyányho náměstí (dnes Přímás), jedné z nejstarších budov v Bratislavě. I tato budova se dochovala a v současné době v ní sídlí Teologická fakulta Slovenské univerzity v Nagyszombatu. Tento starý dům však neodpovídal potřebám otců. Opakovaně se odvolávali na zchátralý a dokonce nepoužitelný stav budovy, až se v roce 1786 jezuitská kolej přestěhovala do kláštera klarisek. Klarisky byly Josefem II. rozpuštěny, a tak byl klášter přeměněn na školu. V té době jezuité školu již neudržovali, ale svěřili ji benediktinům. V roce 1850 museli benediktini kvůli svému vlasteneckému chování odejít a škola se stala německojazyčným gymnáziem. V roce 1861 byl zřízen maďarský institut a po vyrovnání osmitřídní královské katolické gymnázium. Vzdělávací instituce se neustále rozrůstala a do roku 1899 měla 503 studentů. V této době školu navštěvovali také Béla Bartók a Ernő Dohnányi. Na Bartókovu památku byla na zdi kláštera umístěna pamětní deska ve slovenštině. ; ; Škola se stále rostoucím počtem studentů se již nevešla do zdí kláštera a výstavba nové budovy se stala naléhavě nezbytnou. Městská správa umístila školu do blízkosti nově vzniklé městské čtvrti - Józsefváros. Stavební úřad, Ministerstvo kultury, požádal Ödöna Lechnera o návrh budovy. Jedním z klenotů díla našeho vynikajícího architekta je budova Královského katolického gymnázia v Bratislavě a kostel sv. Alžběty. Škola byla postavena v letech 1906 až 1908, má půdorys ve tvaru písmene L a impozantní rozměry. Velká velikost ale byla také nezbytná, protože v roce 1909 se počet studentů již zvýšil na 543. Ödön Lechner původně zamýšlel postavit vedle školy kapli, která by sloužila jako centrum náboženské výchovy pro studenty. Protože však nová část města ještě neměla kostel, původní plán byl změněn a architekt byl požádán, aby navrhl a postavil kostel, nikoli kapli. Tak bylo dokončeno jedno z největších děl Ödöna Lechnera, kostel sv. Alžběty, nebo, jak mu Slováci říkají kvůli jeho současné barvě: Modrý kostel. ; Královské katolické gymnázium v Bratislavě, postavené Ödönem Lechnerem, vydrželo jen několik let. V květnu 1919 byla instituce prohlášena za československou státní střední školu a v ročnících 2–8 zůstala paralelní maďarská sekce (otevření maďarské třídy v prvním ročníku již nebylo možné). V budově dodnes sídlí škola – čistě slovenské gymnázium, které se „tváří“ jako nástupce katolického gymnázia s dlouhou historií.