Kostel sv. Jakuba z Levoče

Farní kostel sv. Jakuba je jedním z nejkrásnějších středověkých kostelů v historickém Uhersku a největším na Spiši. Trojlodní kostel se začal stavět v románském slohu v roce 1245. Stavěl se téměř 100 let a mezitím byl postupně přestavěn do gotického pseudobazilikálního slohu. V první polovině 14. století byly přistavěny dvě kaple a na konci 15. století předsíň. V letech 1550 a 1599 vyhořel a při dřívějším požáru se zřítila i jeho věž. Jeho současná věž byla postavena v roce 1858. V roce 1626 nechali protestanti vyrobit varhany. V 16. a 17. století byly kaple podstavěny. V první polovině 19. století mu vyhořela střecha, v roce 1849 byl zastřešen a na konci 19. století byla jeho věž opravena. Jeho oltáře patří k nejkrásnějším dílům středověkého dřevěného sochařství. Hlavní oltář (oltář sv. Jakuba) vytvořil mistr Pál Levoča v roce 1502 a se svou výškou 18,62 m je jedním z nejkrásnějších a největších gotických oltářů na světě. Kromě hlavního oltáře zdobí náměstí dalších 10 pozdně gotických (sv. Mikuláš, sv. Kateřina, Tři králové, sv. Anna, Vir Dolorum, sv. Jan, sv. Petr a Pavel, Panna Marie Sněžná, sv. Mikuláš, sv. Alžběta) a 3 barokní (14 svatých, Dobrý pastýř, Narození dítěte). Původní fresky (7 milosrdenství, 7 smrtelných hříchů, legenda o sv. Dorotě) byly restaurovány Ferencem Stornem v druhé polovině 19. století. Vzhledem k tomu, že okna kostela byla ve velmi špatném stavu, inicioval jejich renovaci i tehdejší spišský biskup György Császka. Objednal si tři okna u tyrolské firmy Glasmalerei und Cathedralen-Glashütte v Innsbrucku. Okna byla dodána v roce 1876 a instalována v témže i následujícím roce. Okna zobrazují svatého Štěpána a svatého Ladislava, zatímco třetí má pouze kazetovou intarzii. Ostatní okna vyrobil sklářský umělec Ede Kratzmann. Okna zobrazují svatého Jiří, svatého Martina, Neposkvrněnou Pannu Marii, svatého Jakuba, svatého Josefa a svatého Jana Evangelistu. V křtitelnici je za oltářem Panny Marie Havaské vidět svatého Františka Xaverského a Božské Srdce. ; V Thurzovské kapli se nacházejí hrobky Thurzovců. Zde bylo také pohřbeno jediné dítě Imre Thökölyho a Ilony Zrínyi. ; Kostel je nyní římskokatolický, ale mezi lety 1544 a 1674 jej využívalo luteránské obyvatelstvo Levanty. V té době byla postavena také kazatelna a varhany. V roce 1626 strávil transylvánský kníže Gábor Bethlen Vánoce v Levantě. Tehdy se v duchu reformace konala bohoslužba v maďarštině. Pro tuto slavnostní příležitost byla naproti kazatelně postavena samostatná galerie pro Gábora Bethlena a jeho doprovod.