Kostel sv. Benedikta v Komáromfüss

Stav kostela sv. Wendela v obci se časem značně zhoršil, a tak byla stará budova zbořena. Na jeho místě v roce 1762 místní věřící s podporou opata postavili římskokatolický kostel sv. Benedikta, který byl 9. listopadu téhož roku vysvěcen Dánielem Somogyim. V první polovině 19. století prošel kostel klasicistní rekonstrukcí. Varhany v kostele byly vyměněny až 21. května 1813. 21. května 1874 založil opat Kreusz Krizistom nadaci na údržbu kostela. V roce 1911 byl kostel zrekonstruován a rozšířen o věž. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Benediktovi. 3. května 1862 byl vysvěcen ústřední obraz hlavního oltáře, který byl namalován ke 100. výročí díla malíře Stuparovicse a výstavby kostela. Dříve zde byla nástěnná malba zobrazující svatého Benedikta. Boční oltář byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Menší věž střechy byla v letech 1843-1844 přestavěna a následně zastřešena. Po roce 1900 prošel kostel dalšími rekonstrukcemi. V roce 1911 byla před štítovou hlavní fasádou postavena věž a fasáda byla přestavěna. Před rekonstrukcí byla hlavní fasáda zakončena klenutým barokním štítem, nad nímž stála malá věž. Po povodni v roce 1965 byl kostel v letech 1965 až 1967 rekonstruován. Jedná se o jednolodní stavbu s polygonálním závěrem svatyně (uvnitř zaoblenou) a předsazenou věží. K severní straně lodi byla přistavěna sakristie, kdysi kaple Panny Marie. Vstupní hala do oratoře pro církevní hodnostáře se nachází u jižní stěny svatyně. Fasády kostela jsou členěny půlkruhovými okny s kladí. Předsazená věž a rohy hlavního průčelí jsou členěny pilastry s toskánskými hlavicemi sloupů (s kamennou trámovou částí doplněnou triglyfy). Vstupní brána je obložena kamenem. Strop lodi kostela je rovný, svatyně má pruskou valenou klenbu. Vnitřní stěny svatyně jsou členěny pilíři s klenutými rámy. Chór, postavený v roce 1911, se nachází na západní straně lodi s cihlovým parapetem, který spočívá na dvou litinových sloupech. Chórový prsou je zdoben geometrickými obrazci. Olejomalba svatého Benedikta nad hlavním oltářem byla vytvořena György F. Globocnizem v roce 1862. Po stranách byly obrazy svatého Mora, svatého Placida, svatého Štěpána a svatého Ladislava (podle nápisu z 19. století). Původně se zde nacházela freska svatého Benedikta od Stephana Schallera z roku 1762, kterou lemovaly dva sloupy. Barvy fresky vlivem vlhkosti vybledly. Oltář - podobně jako ostatní vybavení kostela - pochází z počátku 20. století. Oltář vyrobila firma Róberta Lewische ze Szombathelyu a po stranách jsou vidět dvě sochy andělů. Boční oltář byl podle nápisu z 19. století jednoduchý, ale byl zdoben malými soškami zobrazujícími výjevy z Narození Krista v Betlémě. Takový oltář byl v Uhrách vzácný. Ve výklenku zdi na jižní straně se původně nacházel oltář Panny Marie, později byl přemístěn do dnes již neexistující kaple Panny Marie. Na oltáři, rovněž od firmy Lewisch, se nacházela malá socha Panny Marie (dnes viditelná v sakristii). Olejomalba z 19. století zobrazující Pannu Marii zůstala na svém místě. Její rám zhotovil v roce 1911 ; (později obchodník). Pod ní se nachází klasicistní křtitelnice z první poloviny 19. století, která má měděný kryt datovaný rokem 1864. Menší malba na plechu zobrazuje Kristův křest, strop pochází z dřívějšího období. Vedle ní je procesní kříž. Na stěnách jsou kopie 14 křížových cest od Luigiho Morrara. Interiér kostela zdobí několik novějších soch: socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (z roku 1911), která pochází z pařížské La Statue Reliquieuse a byla kostelu nezištně darována věřícími. Dále jsou zde sochy krále sv. Štěpána a sv. Terezie z Lisieux, sv. Antonína Paduánského z roku 1903, které také darovali místní věřící. Bílý obdélníkový podstavec byl darem paní Jánosné Major, strážný kámen pro sochu vyrobil Márton Mura a dva odlité svícny darovala Hermina Weningen z Béláné Galba. Zároveň byla založena nadace pro údržbu kostela. V bývalé oratoři se nyní nachází sklad. V roce 1911 byl interiér doplněn lavicemi, zařízení 4 ornáty, 1 pluviálem, 2 albami a kapesníkem. Na varhanách vyrobených v roce 1911 (dílo bratří Riegerů z Budapešti), které byly vysvěceny 8. prosince téhož roku, je nápis: „Laudate dominum“. 18. května 1918 bylo 25 píšťal varhan zrekvírováno pro vojenské účely (odlévání děl). V popředí pod věží je misijní kříž s nápisem „Zachraň svou duši!“ a dvěma letopočty: 1912, 1936. Současný interiér kostela se oproti popisu Arnolda Ipolyiho z let 1856-1858 zcela změnil, např. při renovačních pracích prováděných v letech 1965-1967 byla odstraněna klasicistní kazatelna, boční oltář atd. Říká se, že některé krásné vybavení kostela bylo prodáno bez vědomí věřících. Ve věži jsou dva měděné zvony. Třetí zvon byl zabaven (1940-1945) pro válečné účely.