Kostel Povýšení svatého Kříže

Dominantní budovou na hlavním náměstí města je farní kostel, postavený v letech 1584-85. Původně jednoduchá pozdně gotická stavba byla později několikrát přestavěna. Během Bocskayova povstání utrpěl velké škody a v roce 1612 byl téměř kompletně zrekonstruován. Za jeho renovaci v roce 1633 se zasloužil Péter Pázmány (Nagyvárad, 4. října 1570 – Bratislava, 19. března 1637). Přestavěn byl také během turecké okupace a sloužil jako mešita. V roce 1693 nechal kostel opravit arcibiskup György Széchényi (Szécsény, 1603 nebo 1605/1606 – Bratislava, 18. února 1695). Jeho erb je dodnes vidět nad dveřmi vedoucími do lodi kostela s nápisem: „György Széchényi, arcibiskup ostřihomský 1639“. V roce 1787 nechal arcibiskup József Batthyány (Vídeň, 30. ledna 1727 - Bratislava, 23. října 1799) kostel zrekonstruovat. Nápis nad portálem je dodnes čitelný: „Et tandem tristes carroll nost fata per ignes tota cints tali sto reparata stav 1811“. V roce 1810 budovu i její vybavení zničil požár. Zachovala se pouze část sakristie a věčný plamen svatyně. Kostel nesl klasicizující slohové rysy pozdně barokní éry až do roku 1867. V tomto roce byla věž přestavěna, protože ji 8. srpna 1867 srazila bouře. Přestavěna byla podle plánů architekta Józsefa Lipperta (Arad (Aradská župa), 21. ledna 1826 – Gutenstein, (Dolní Rakousko), 15. srpna 1902) a na pracích se podílel i arcibiskup János Simor (Székesfehérvár, 23. srpna 1813 – Ostřihom, 23. ledna 1891). Poslední, zásadní rekonstrukce kostela proběhla v roce 1877, kdy získal neoklasicistní charakter. Na to odkazuje i pamětní deska nad vchodem. Z této doby pochází klenutý tvar oken. V 97 metrů vysoké věži kostela jsou umístěny čtyři zvony. Zvon o váze 851 kilogramů, který zvoní v poledne, byl vyroben ve slévárně moravského města Olomouce v roce 1984 z darů věřících. V posledních letech byly opraveny fasády, střecha a krytina věže. Podlaha uvnitř svatyně byla zrekonstruována v roce 1996.