Brancsik Károly, Brančík

* Óbeštőrce, 13. března 1842 – † Trenčín, 18. listopadu 1915 / lékař, zoolog, botanik; ; Navštěvoval gymnázium v Žilině a Těšíně, poté studoval na církevních gymnáziích v Bratislavě a Šoproni, kde v roce 1862 maturoval. Univerzitní studia dokončil ve Vídni, Praze a Grazu, kde v roce 1872 získal doktorát. V roce 1873 byl okresním lékařem v Beckónu, v roce 1875 v Trenčíně a od roku 1878 hlavním lékařem župy a ředitelem okresní nemocnice. Byl zakládajícím prezidentem Trenčianské župní asociace pro přírodní historii. V Trenčíně také založil muzeum, které mělo vlastní časopis, v němž publikoval většinu svých botanických, entomologických a dalších biologických článků. Byl také talentovaným kreslířem a malířem a k mnoha svým článkům sám zhotovoval ilustrace. Zajímal se především o hmyz a měkkýše, ale také o historii, botaniku, meteorologii, hudbu, numismatiku a archeologii. Zpracoval a popsal materiál o měkkýších (Mollusca) z Nové Guineje, který sesbíral Sámuel Fenichel. Byl také dobře obeznámen s faunou Dalmácie a Bosny. Část jeho sbírky hlemýžďů a lastur se s pomocí Kálmána Czóglera, který byl v letech 1917 až 1950 zaměstnancem muzea, dostala do Segedínského muzea.