Kapucínský kostel a klášter svatého Štěpána
Budova, struktura
Kapucíni se v Bratislavě usadili na konci 17. století během protireformace podporované habsburskými vládci. Protože zpočátku neměli ani kostel, ani klášter, dostali k užívání kapli sv. Kateřiny na Mihályho ulici. ; Stavba současného kostela, který se nachází poblíž bývalých severních městských hradeb Bratislavy, na dříve bažinaté ploše, začala v roce 1708 díky daru hraběnky Eleonory Terezie. (Tento štědrý dar v kostele připomíná německy psaná pamětní deska.) První mši v dokončeném jednolodním kostele se sedlovou střechou sloužil v roce 1709 ostřihomský arcibiskup Ágost Keresztély. Stavba kláštera, který byl s kostelem propojen ze západu a měl obdélníkový půdorys a uzavřené nádvoří, začala v roce 1711. Jednopatrový klášter se sedlovou střechou a jednoduchou, nezdobenou fasádou byl vysvěcen v roce 1717 biskupem Lászlóem Erdődym z Nyitry. V roce 1727 byl rozšířen směrem k ulici Kecske a vedle svatyně byla postavena nová knihovna. V roce 1735 se základy kostela propadly, což budovu vážně poškodilo a na nějakou dobu ji učinilo nepoužitelnou, takže musely být kostel i klášter znovu postaveny. Současně s jeho dokončením v roce 1737 byl dokončen i obrovský barokní hlavní oltář kostela, který zobrazuje krále svatého Štěpána, jak obětuje Panně Marii svou patronku, korunu (a také zemi), v doprovodu svého syna, svatého Imricha. Hlavní oltář je dílem kapucína otce Bertholda. Boční oltáře, rovněž z roku 1737, zobrazující svatého Františka z Assisi a svatého Antonína Paduánského, namaloval Donnerův žák Anton Karl Rosier. V lodi kostela se nacházejí další barokní oltáře. V roce 1779 dostal kostel nové lavice. Galerie byla postavena v letech 1819-24 s novými varhanami. Svůj současný romantický, novorománský a novogotický exteriér získal kostel po rekonstrukci v letech 1860-61, která vycházela z plánů bratislavského architekta Ignáce Feiglera ml. (Rok 1860 lze vyčíst z chronostikonu latinsky psané desky umístěné vedle vchodu). Kamenná socha sv. Štěpána ve výklenku nad vchodem na hlavním průčelí je dílem Antona Brandla. Před kostelem stojí barokní sloup Immaculata z roku 1725.