Soud

Potřeba jeho výstavby byla v tehdejším Nitrai Hírlap vznesena již v roce 1895 a maďarské ministerstvo spravedlnosti o rok později schválilo výstavbu justičního paláce ve městě. Secesní budova byla postavena v letech 1901 až 1903 firmou Tomaschek a Csellágh podle plánů Istvána Kisse a věznice s třemi sty lůžky byla také předána v roce 1904. V prvních letech zde nebylo vůbec mnoho míst k zaplnění, bylo zde drženo sotva 120–150 lidí, protože ti, kteří byli odsouzeni za těžší trestné činy, byli stále odváženi do nedalekého Lipótváru. V Nitře byli obvykle vězněni zloději a rváči, respektive obdělávali zahradu patřící k věznici a pozemky pronajímané věznicí, čistili dvůr a řezali dřevo, aby měli čím vytápět cely. Do roku 1923 se osvětlovaly petrolejovými lampami a vytápěly pecemi zabudovanými do zdí – vězni ročně nařezali sedmnáct vozů dřeva. Během druhé světové války byla budova zasažena bombou, ale cely se daly stále používat, takže jejich obyvatelé zůstali, jen aby je velitelé Rudé armády 31. března 1945 propustili. Nitrianská věznice několik měsíců fungovala jako zajatecký tábor, poté ji Státní bezpečnost určila pro politické vězně. Poté, co tento nešťastný úřad v roce 1960 ukončil svou činnost, se do budovy věznice přestěhoval státní archiv, kde zůstal až do roku 1970. Protože věznicím v zemi opět docházel prostor, začala v roce 1971 rekonstrukce staré nitrianské věznice a budova byla 1. září 1973 znovu využívána k původnímu účelu. Od té doby byla několikrát rozšířena a přestavěna a byla k ní přistavěna kancelářská budova a odborné učiliště pro výcvik vězeňských dozorců. V současné době si zde odpykává trest 417 odsouzených, z toho 13 žen.