Josef Podhradzký

* Udvard, 18. ledna 1795 – † Budí, 14. srpna 1870 / komorní účetní, historik, člen Maďarské akademie věd (1858); ; Gymnaziální studia absolvoval v Nitře, Nagyszombatu a Budíně. V Nagyszombatu studoval filozofii a v roce 1813 byl přijat do řádu svatého Benedikta v Pannonhalmě. V roce 1814 byl z řádu propuštěn a přidělen k Uherské královské dvorní komoře, kde měl možnost důkladněji se zabývat minulostí svobodných královských měst a shromažďováním příslušných certifikátů. Jeho dílo historika se vyznačuje konzervativním aulickým přístupem. V roce 1838 vydal Budínskou kroniku. Maďarská akademie věd ho v roce 1834 zvolila řádným členem a v roce 1858 zase řádným členem. ; ; Jeho hlavní díla: ; Dvě originální uherské kroniky, 1833, ; Život Pétera Pázmányho, arcibiskupa ostřihomského, 1836; O Slavonii jako ústavní součásti Uherska, 1837; Římskokatolické duchovenstvo se neúčastnilo legislativy přijaté proti luteránům v roce 1525, 1843; Život Antala Verancsicse, 1857; Doba, stáří a autenticita anonymního notáře krále Bély, 1861; Zakládající list opatství Pannonhalma…, 1868.