Jan Justus Torkos

* Győr, 17. prosince 1699 – † Bratislava, 7. dubna 1770 / lékař, chemik ; ; Studium na gymnáziu zahájil v roce 1711 v Banské Bystrici a dokončil ho v Bratislavě. Pravděpodobně následoval Mátyáse Béla, který se od roku 1714 stal ředitelem bratislavského evangelického lycea. V letech 1715 až 1718 studoval teologii a filozofii v Halle. V roce 1718 se vrátil domů a studoval medicínu a farmacii v Banské Bystrici u Károlye Ottó Mollera (Banská Bystrica). Studium medicíny dokončil v Halle v roce 1724. Po vojenské lékařské službě byl od roku 1726 hlavním lékařem Komáromské župy a od roku 1727 Ostřihomské župy, v letech 1731 až 1740 rodinným lékařem palatina Miklóse Pálffyho a od roku 1740 až do své smrti městským lékařem Bratislavy. Přispěl také ke sběru materiálu pro Notitiái Mátyáse Béla. Bylo publikováno několik jeho studií z oblasti zdraví, epidemiologie, balneologie a místní historie. Provedl průkopnickou práci v oblasti analýzy a popisu maďarských léčivých vod. Sestavil také první domácí cenovou normu lékárníků, která rovněž uvádí povinnosti a práva lékařů, chirurgů, lékárníků, porodních asistentek a lázeňských osob. V únoru 1764 založil Bratislavskou lékařskou společnost (Collegium medicum), ale ta po několika měsících zanikla. Kromě své doktorské disertační práce (Dissertatio inauguralis medica de febre petechiali, 1724) bylo v Bratislavě publikováno 9 jeho známých děl. Jeho syn János Torkos (Bratislava, 2. srpna 1733 – Bratislava, 13. května 1798) byl také doktorem medicíny a od roku 1786 až do své smrti působil jako první hlavní lékař Bratislavy. ; ; Jeho hlavní díla: ; Schediasma de thermis Pöstheniensibus, 1745, ; Taxa Pharmaceutica Posoniensis…, 1745, ; Thermae Almasienses…, 1746, ; Balneum aquae dulcis, 1765, ; Bericht von dem natürlichen alcalischen hungarischen Mineralsalz, 1766.