Jan Baťka

* Bratislava, 4. října 1845 – † Bratislava, 2. prosince 1917 / archivář, estét, hudební spisovatel; ; Jeho otec, János Nepomuki Batka (Javorník, Slezsko, 1. června 1795 – Bratislava, 18. srpna 1874), byl varhaník a skladatel, který žil v Bratislavě od roku 1843 a komponoval převážně církevní díla. Jeho syn dokončil středoškolská studia v Bratislavě a poté získal titul na Právnické akademii. V letech 1864 až 1879 byl městským úředníkem a v letech 1879 až 1917 městským archivářem. Od roku 1869 až do své smrti působil jako hudební kritik pro Pressburger Zeitung. Patřil k určujícím postavám bratislavského hudebního života a korespondoval s nejvýznamnějšími skladateli své doby (Ferenc Liszt, Béla Bartók, Zoltán Kodály, Ernő Dohnányi, Richard Wagner, Johannes Brahms, Rimskij-Korsakov, Petr Iljič Čajkovskij a další). Napsal biografie maďarských hudebníků pro druhý doplňkový svazek Pouginovy Biographie universelle des Musiciens (Paříž, 1878–1880). Cenná je i jeho archivní práce. Přeložil do němčiny důležitá díla z oblasti místní historie a poté přispěl k práci Tivadara Ortvaye o dějinách města Bratislavy. Jeho hlavní díla: Franz X. Messerschmiedts Leben und Wirken, 1885; Biografický náčrt k odhalení Hummelova pomníku, 1887; Pressburger Musikleben in alter Zeit, 1898, ; Ferenc Liszt a Du Mont Henry, 1910–1911, ; Die Cecilienfäste des Pressburger Kirchenmusikvereins zu St. Martin, 1912.