István Borsody

* Prešov, 16. září 1911 – † Boston, 17. října 2000 / novinář, historik ; ; V roce 1934 získal doktorát z práva a politologie na české Karlově univerzitě v Praze. V následujících letech dokončil studium na západních univerzitách. Po krátké právnické praxi se stal novinářem. V letech 1937-1938 byl interním zaměstnancem Pražských maďarských novin. V Československu patřil již od univerzitních let do intelektuálního kruhu maďarských opozičních stran a jeho studie analyzující menšinovou společnost a intelektuální život byly publikovány ve slovenských a maďarských časopisech. Od roku 1938 byl v Budapešti sloupkařem pro zahraniční politiku Maďarska. V letech 1945-1946 se podílel na redakci Szabad Szó a Új Magyarország. V roce 1945 získal na Budapešťské univerzitě soukromou pedagogickou kvalifikaci v oboru východoevropských dějin. V roce 1946 vstoupil do zahraničních služeb a stal se tiskovým atašé na maďarském velvyslanectví ve Washingtonu. V červnu 1947 rezignoval a přeběhl. Nejprve učil na Pennsylvania College for Women a poté od roku 1953 na Chatham College for Women v Pittsburghu. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1977 přednášel ruské a moderní evropské dějiny. V roce 1988 se přestěhoval do Bostonu. Jeho maďarsky psané texty byly publikovány v časopisech Látóhatár, Új Látóhatár, Irodalmi Újság a Magyar Füzetek. V letech 1953–1954 a 1957–1958 byl členem redakční rady časopisu Látóhatár. V letech 1979 až 1989 byl členem redakční pracovní skupiny a poradní rady Magyar Füzetek. Pravidelně publikuje v angličtině v amerických akademických časopisech. ; ; Jeho hlavní díla: ; Maďaři v Československu 1918–1938 (ed.), 1938, ; Triumf tyranie. Nacistické a sovětské dobytí střední Evropy, 1960; Tragédie střední Evropy (rozšířené a přepracované vydání Triumfu tyranie), 1980; Maďaři: rozdělený národ, 1988; Evropské roky, 1991.