Interiér reformovaného kostela v Madaru

Na podzim roku 1562 začal slavný reformátor Gál Huszár šířit kalvinistické myšlenky v Komáromu a jeho okolí. Obec má od roku 1620 pastora voleného reformovaným sborem. Kostel, který je dodnes v provozu, byl postaven v letech 1687 až 1691 s využitím části zdí staré turecké mešity a byl vysvěcen 6. ledna. Desetiletí smutku zanechalo stopy na reformovaném charakteru obce: v roce 1674 odsoudil Nouzový tribunál Istvána Kiskóa, pastora z Madáru, k galejnímu otroctví za jeho lpění na protestantské víře a ten zahynul. Po galejním otroctví se v Madáru stal pastorem Márton Szentpéteri, který naléhal na stavbu kostela. V roce 1763 obec zasáhlo zemětřesení a dřevěná klenba kostela praskla na dvě části. Ochozy byly postaveny v roce 1766. Zvony byly umístěny ve věži. Podle zápisu byl první zvon ulit v Bratislavě v roce 1787. Druhý byl také ulit v Bratislavě v roce 1798. Nalevo od vchodu do kostela, vedle reformované školy, se nachází malý zvon na dřevěných nohách madarské reformované farnosti, který byl ulit v roce 1749. Zápis o něm poprvé zmiňuje rok 1792. Jedná se o jeden z nejstarších zvonů v oblasti. Kostel byl v roce 1800 pokryt rákosím. V červenci 1886 celá vesnice vyhořela do základů při požáru. Z Komáromi Lapok víme, že shořelo 350 domů i s hospodářskými budovami. V roce 1904 znovu vyhořel kostel, fara, škola, notářská kancelář a obytné domy i s hospodářskými budovami. Zvony ve věži kostela se roztavily a shořely i hodiny. Rekonstrukční práce dokončila madarská farnost v roce 1912 za doby faráře Gyuly Udvardyho. Poté byly do věže, kterou si sbor nechal odlít v Kisgelyőci, osazeny nové zvony. Od té doby ve věži žijí tři zvony různých velikostí a svolávají věřící do kostela. Sbor zakoupil nové hodiny od věžního hodináře Jánose Müllera. Tento dům v minulém století utrpěl mnoho ran a své stopy na něm zanechala i druhá světová válka, věž byla zasažena na podzim roku 1944. Naštěstí zvony nebyly poškozeny. Madarský sbor odstranil stopy války z kostela v roce 1953. Na přelomu tisíciletí učinil madarský sbor spolu se svým farářem Dr. Lajosem Nagym velké rozhodnutí. Kostel prošel téměř 10 let trvající rekonstrukcí. Podlaha kostela musela být vyměněna a vnější zeď dostala nový obklad. Během prací byly nalezeny i lidské kostry, což naznačuje, že před staletími se na tomto místě mohl nacházet hřbitov.