Ignaz Hönig ml.

* Csáb, kolem roku 1813 – † Bánya Beszterce, únor 1848 ? / lékař ; ; Syn Ignáce Hönigha staršího. Doktorát z medicíny získal na Pešťské univerzitě v roce 1834. V té době museli absolventi stále psát disertační práci a Hönigh mladší věnoval svou maďarsky psanou práci *Rövid vázlata a kövérségnek* „Tekéntétes Nemes Honth. Vármegye Elkese Karainak és Röndeinek“ (Nadšený sbor a řády Hontské župy) s neskrývaným cílem získat jejich souhlas s provozováním lékařské praxe v Hontské župě. Byl také jmenován „čestným“ primářem, což znamenalo, že za svou práci nedostával žádnou odměnu. Tato situace pro něj nebyla uspokojivá, a tak se nejprve pokusil v Trenčíně (neúspěšně), poté se usadil v Banské Bystrici a od té doby je v různých pramenech uváděn jako hlavní lékař Zvolenské župy. V srpnu 1842 zaznamenal události třetího putovního setkání maďarských lékařů a přírodovědců, konaného v Banské Bystrici. Jak píše László Kiss: Hönigh sice nepřednášel, ale díky jeho sbírce byly účastníkům představeny „minerální a léčivé vody“ Zvolenské župy. Nevíme, co způsobilo jeho předčasnou smrt.